Nastavení mapy

Vrstvy

období záznamů: 1800–2022

před rokem 0

Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy

Rubus bifrons – ostružiník dvojbarevný

Červený seznam Šumavy: NA

Ostružiník dvojbarevný je druh se širokým areálem. Západní hranice areálu probíhá Francií a Belgií a na východ je rozšířen po východní Polsko a střední Rumunsko. Na sever zasahuje do poloviny Německa a Polska a na jih do jižní Francie, severní Itálie a Chorvatska. Ve sledovaném území Šumavy roste pouze v okrajových a níže položených oblastech nebo vzácněji i na izolovaných lokalitách uvnitř pohoří. Izolované výskyty vznikly jako dálkové výsadky z podhůří, kde je ostružiník dvojbarevný, obzvláště v Čechách, hojným druhem. Na české straně pohoří byl zaznamenán vzácně: u Zelené Lhoty, Hojsovy Stráže, a Javorné v Královském hvozdu a přiléhající části Plánického hřebene, u Kašperských Hor v Horním Pootaví, u Maleče, Nahořánek, Pohorska na Javorníku, u bývalé osady Chaloupky u Knížecích Plání na Šumavských pláních, u Polky v Boubínsko-stožecké hornatině a u Zadní Zvonkové v Hornovltavské kotlině (Wild et al. 2019). V bavorské části Šumavy roste o něco častěji než na české straně obzvláště v nejzápadnější části sledovaného území. V této oblasti byl zaznamenán např. u sídel Höfing, Eck, Steinbühl, Sindorf, Ottmannszell (AFvB) a v letech 2019 a 2020 M. a P. Lepšími u obcí a osad Lohberg, Lam, Arrach, Vogelwiese, Schönbuchen, Beckendorf, Arnbruck, Gutendorf a Grainet. V Rakousku byl pozorován v roce 2020 pouze na jediné lokalitě u obce St. Stefan-Afiesl (M. Lepší & P. Lepší unpubl.). Biotopem druhu na Šumavě jsou zpravidla výslunné okraje lesů a křovin, okraje a příkopy lesních cest, lesní mýtiny, ale také pustá místa v obcích a náspy železniční tratě.

common.action.edit

Nejvyšší výskyt: 1035 m n. m.

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.