Woodsia ilvensis – kapradinka skalní

Tento cirkumboreální druh výslunných silikátových skal byl na Šumavě zaznamenán pouze v malé oblasti Horního Pootaví na žulových skalách v údolí dolních toků Křemelné a Vydry, a dále pak i horního toku Otavy směrem k Rejštejnu (Procházka 1965). Nejstarší doložený údaj z tohoto území „na žule v skalním údolí nad Vydrou pod Rehbergem (=Srní)“ pochází z roku 1894 (J. Velenovský 1894 PRC). O více než tři desetiletí později nalezl kapradinku skalní F. Hrobař společně s V. Kneblovou „ve štěrbině skály při silnici z Čeňkovy Pily k Hornímu Rejštejnu“ (F. Hrobař 1928 PRC; V. Kneblová 1928 PR). Druh byl v tomto prostoru následně četnými botaniky (J. Suza, I. Klášterský, J. Vaněček, E. Hadač, F. Procházka) dokladován (Chrtek 1980, Ekrt in Kaplan et al. 2018). V současné době je potvrzen výskyt kapradinky skalní pouze na jediném místě, které může být totožné s lokalitou objevenou původně před téměř 130 lety J. Velenovským (Procházka 2000). Skály nad údolím v tomto prostoru jsou však obtížně přístupné. Podrobná revize skalních biotopů v širším okolí soutoku Vydry a Křemelné a monitoring stávající lokality by byl více než žádoucí. Podobně jako u řady dalších lokalit kapradinky skalní jsou populace ohrožený zvyšujícím se zastíněním skalních biotopů, na které W. ilvensis reaguje negativně. Historický údaj o výskytu W. ilvensis z lesů Velkého Javoru v bavorské části Šumavy (Gistel 1864: „Arberwälder 3700-800´ [… 1200-1235 m n. m.]“) je s největší pravděpodobností mylný.