Nastavení mapy

Vrstvy

období záznamů: 1818–2021

před rokem 0

Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy

Picea abies – smrk ztepilý

Smrk ztepilý je strom hor a podhůří střední a jihovýchodní Evropy, souvisle se vyskytuje v severní a severovýchodní Evropě. Je významnou součástí lesní vegetace Šumavy, tvoří klimaxové třtinové nebo papratkové smrčiny v nejvyšších částech hor (asi nad 1200–1250 m n. m.). Směrem do nižších poloh jeho zastoupení v přirozené vegetaci postupně klesá a tvoří příměs v bučinách různých typů (acidofilní smrkové a bikové bučiny, květnaté bučiny) i v dalších typech lesů. Na podmáčených a rašelinných půdách dominuje však i v nižších polohách Šumavy (přesličkové a rohozcové smrčiny). Jeho dominance je zejména v nižších polohách způsobena různými lidskými vlivy (preference ostatních dřevin pro pálení dřevěného uhlí nebo jako paliva ve sklárnách, pěstování smrkových kultur) a potlačením listnatých dřevin dřívější pastvou dobytka v lesích. Kulturní i horské klimaxové smrčiny jsou postihovány opakovanými gradacemi lýkožrouta smrkového, které přicházejí po disturbancích způsobených vichřicemi. Rozpad smrčin urychlily na konci 20. století také imise oxidu siřičitého a kyselé deště. Dá se předpokládat, že současný masový výskyt smrku omezí probíhající kůrovcová kalamita v kulturních i přirozených porostech a že ustoupí zejména na úkor buku. Svou roli v tom pravděpodobně sehrají lesnický management podporující listnáče i probíhající změny klimatu.

Edituj