Leucojum vernum – bledule jarní

Bledule jarní roste na Šumavě jen vzácně, v nepočetných a navzájem izolovaných populacích. Většina jejích nalezišť v této oblasti úzce souvisí s historickým osídlením, areál jejího přirozeného souvislejšího výskytu se nachází až v podhůří za hranicí zájmového území. Typickým biotopem bledule jarní jsou vlhká místa s hlubší půdou v říčních údolích nebo v okolí pramenišť. Odnepaměti je pěstována jako okrasná časně jarní cibulovina, v příznivých podmínkách se dokáže udržet i bez lidské péče a pozvolna se rozrůstat, může se i druhotně šířit splavováním podél vodních toků. Pro pěstování byly nezřídka vyrývány trsy z přírodních porostů bledulí, což vedlo místy až k zániku lokalit. Přesné hranice jejího původního areálu tím pádem nelze s jistotou určit. Za původní by snad mohly být považovány některé lokality na bavorské straně pohoří, navazující na souvislý výskyt v Podunají (Bavarian side?). Zcela jistě vysazené jsou bledule v Královském hvozdu na Debrníku u Železné Rudy (Matt Kučerová 2019 in AOPK ČR), na Šumavských pláních u býv. Furíku (Pecánek 2020 in AOPK ČR), Knížecí Pláně (Zelenková in Ekrt & Půbal 2009) a Staré Hůrky (Růt 2019 in AOPK ČR), na Javorníku v přírodní rezervaci Nad Zavírkou (Šlechtová 2008 in AOPK ČR), v Boubínsko-stožecké hornatině v Horních Světlých Horách (Čížková 2018 in AOPK ČR), u Stožce a bývalé Krásné Hory u Českých Žlebů (Ekrt & Půbal 2009), na rozhraní Trojmezenské hornatiny a Hornovltavské kotliny u Nové Pece (Vojtěch & Černý in Ekrt & Půbal 2009), v Hornovltavské kotlině u Zadní Zvonkové (Hakrová 2019 in AOPK ČR) a ve Svatotomášské hornatině u Kapliček (Schusserová 2001 in AOPK ČR). Lokality související s osídlením jsou známy i na rakouské straně Šumavy např. u Hinterweißenbach (Kleesadl 2012 inZOBODAT). Ačkoli se všechny uvedené lokality nacházejí v blízkosti stávajících nebo zaniklých staveb, zaslouží si jistě pozornost a ochranu, jakou požívá bledule jarní v místech svého původního výskytu.