Nastavení mapy

Vrstvy

období záznamů: 1800–2022

před rokem 0

Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy

Campanula cervicaria – zvonek hadincovitý

Červený seznam Šumavy: CR [C2(ii)+D1]

Areál zvonku hadincového sahá od Francie až po východní Sibiř, severní hranice rozšíření prochází střední Skandinávií a Finskem. Hlavně v západní části areálu však takřka vymizel a v mnoha zemích je na hranici vyhynutí. Historické údaje o výskytu tohoto druhu na Šumavě pocházejí z okolí Paští (Pladias), Čeňkovy Pily, Rejštejna, Lídlových Dvorů, Turnerovy chaty, silnice mezi Františkovem a Borovými Lady, Stožce, Želnavy, Nové Pece, Černého Kříže, hradu Hus a Dobré u Volar (Lepší et al. 2013). Většinou se jednalo o málo početné populace, jež postupně zanikly následkem změn obhospodařování krajiny, eutrofizace a zarůstáním lokalit dřevinami. Díky tomu se tak v současné době řadí k nejvzácnějším druhům zdejší flory. Recentní údaje jsou známy pouze z okolí hradu Hus, kde se nachází největší současná populace čítající v roce 2010 přes 50 jedinců (Lepší & Lepší 2014), Turnerovy chaty (3 jedinci v roce 2010, Lepší & Lepší 2014) a Račí (1 jedinec v roce 2015, Lepší & Lepší 2016). Ačkoli nelze vyloučit nálezy nových či ověření historických lokalit, vzhledem k celkovým změnám krajiny již nejsou příliš pravděpodobné. Roste na poměrně široké škále stanovišť zahrnující lesní lemy, křoviny, kamenité svahy a náplavy, výslunné travnaté svahy i střídavě vlhké louky. Preferuje hlinité půdy neutrální až bazické reakce.

common.action.edit

Nejvyšší výskyt: 1020 m n. m.

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.