Alchemilla glaucescens – kontryhel sivý

Kontryhel sivý je rozšířen v Evropě s centrem výskytu ve střední a jižní polovině severní části kontinentu. Ve zbylých oblastech Evropy se vyskytuje pouze na horách, nebo je vzácný, případně chybí. Na Šumavě se vyskytuje poměrně vzácně. Na české straně vymezeného území byl nalezen na Plánickém hřebeni (Divišovice), v Královském Hvozdu (Špičák, Železná Ruda, Javorná, Onen Svět), na Šumavských pláních (Hadí vrch u býv. Zhůří, býv. Velký Bor, Dobrá Voda, mezi Modravou a Březníkem, Březník, Rokyta, Srní, Bučina), v Horním Pootaví (Čeňkova pila, Kašperské Hory, Dobronín, Rejštejn), na Javorníku (Pohorsko, Tejmlov, Nicov, Javorník), v Boubínsko-stožecké hornatině (Borová Lada, Krejčovice, Kubova Huť), v Trojmezenské hornatině (Jelení), ve Volyňském Předšumaví (u Zdíkova), v Hornovltavské kotlině (Soumarský Most, Volary, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Světlík), v Libínském Předšumaví (Ondřejov), ve Chvalšinském Předšumaví (Třebovice), ve Svatotomášské hornatině (Pasečná, Svatý Tomáš, býv. Hodoň, býv. Kapličky) a v Kaplickém mezihoří (Frymburk) (Wild et al. 2019). V bavorské části sledované oblasti se druh vyskytuje především v severozápadní části, odkud je známo 9 záznamů ze 7 kvadrantů středoevropské mapovací sítě. Pouze u části z nich existuje bližší lokalizace a přesná datace – záznamy z vrcholu Velkého Javoru a ze soutěsky Rießloch pochází z roku 1994, zatímco údaje Malé Javorské jezero, Falkenstein a Roklan jsou datovány do 1. poloviny 20. století (GBIF). V roce 2020 ho nalezl M. Štech na Třístoličníku. Z Rakouské části Šumavy existují pouze tři údaje, první z roku 1974 od osady Haid nedaleko Haslach an der Mühl (Grims 1988) a dva z roku 1996 z okolí hory Sternstein a od osady Freundorf (ZOBODAT). Druh roste převážně v oligotrofních a mezofilních trávnících, jako jsou louky, pastviny a travnaté okraje cest. Je pravděpodobné, že některé lokality zanikly vlivem eutrofizace nebo naopak vlivem sukcese na opuštěných nelesních půdách.