Nastavení mapy

Vrstvy

období záznamů: 1846–2022

před rokem 0

Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy

Utricularia australis – bublinatka jižní

Druh bublinatky, který vznikl dávnou hybridizací dvou asijských druhů, a přestože nevytváří semena, vegetativním rozmnožováním (úlomky lodyh, které roznášejí vodní ptáci) se rozšířil do mírných a tropických oblastí Asie, Evropy, Afriky, Austrálie a Nového Zélandu. Stejně jako jiné bublinatky je masožravá, loví drobné vodní živočichy pomocí lapacích měchýřků na listech. Ve střední Evropě jde o nejhojnější druh rodu. Vyskytuje se v živinami mírně bohatých až bohatých vodách, jako jsou říční tůně a mrtvá ramena řek, čisté rybníky, odvodňovací příkopy, zatopené lomy nebo pískovny. Na části lokalit se vyskytuje pouze nekvetoucí, kvetoucí rostliny se často objevují po výrazné změně vodní hladiny (po dočasném vyschnutí nebo v rybnících po letnění). Těžiště rozšíření má v nížinách a rybničních pánvích, na Šumavu zasahuje pouze okrajově. Větší počet lokalit je v Hornovltavské kotlině, kde se bublinatka jižní vyskytuje v tůních ve Vltavském luhu mezi Dobrou a Novou Pecí, na březích vodní nádrže Lipno, v rybníce Olšina i v menších rybnících v okolí Chlumu, Nové Pece, u bývalého Kyselova, a v rybníčku u těženého rašeliniště u Světlíku. Další lokality na jihovýchodní Šumavě mimo Hornovltavskou kotlinu jsou u Nového Údolí, Stožce a Arnoštova. Izolovaný výskyt byl zaznamenán na severozápadní Šumavě u Alžbětína u Železné Rudy.

Druh minerálně bohatých vod nížin Utricularia vulgaris (bublinatka obecná) se na Šumavě nevyskytuje. Všechny údaje ze Šumavy publikované pod tímto jménem patří ve skutečnosti k bublinatce jižní, se kterou byla bublinatka obecná v minulosti často zaměňována.

Edituj