Nastavení mapy

Vrstvy

období záznamů: 1784–2022

před rokem 0

Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy

Pyrola chlorantha – hruštička zelenokvětá

Červený seznam Šumavy: CR [A2]

Vytrvalá bylina hruštička zelenokvětá je průvodcem suchých a světlých, zejména borových lesů, kdysi rozšířeným roztroušeně od nížin do podhůří. V horské části Šumavy se druh nevyskytuje, ale záznamy o jejím výskytu poměrně věrně lemují hranici vymezeného území. Na české straně byla objevena až počátkem 20. století u Zelené Hory u Hamrů na Šumavě (Güttler in Rohlena 1926) a v okolí Albrechtovic v Libínském Předšumaví (J. Veselý 1926 PRC). Historicky byly také známy lokality na hranicích jihovýchodní Šumavy a Předšumaví v okolí obcí Brzotice a Bláto (Holub et Skalický 1959) a z okolí Vitěšovic (Kučera 1992). V Prachatickém Předšumaví byl druh ze studovaného území později doložen z okolí Hlásné Lhoty (S. Kučera 1974 CB). V popisovaném území a jeho nejbližším okolí byla hruštička zelenokvětá nalezena v nedávné době na Vimpersku, Chvalšinsku a Vyšebrodsku. Konkrétně se jedná o borový les v Pravětínském údolí (Chán et Žíla in Pavlíčko 1996, Půbal 2013, 2022 in NDOP 2022), dva borové lesy v okolí obce Buk (Půbal in Hadinec et al. 2003, Půbal 2022 in NDOP 2022), lesnatý vrch „Na Vršcích“ u Pravětína, les u Trhonína nedaleko Vícemil, borový les před Machů Mlýnem a okraje lesních cest u Švihova a Vojslavic (vše Půbal 2006). Z Chvalšinského Předšumaví pochází nález od bývalé osady Loutka (Grulich 2006) a z borových lesů Kraví hory u bývalé obce Břevniště (Vydrová 2003 in NDOP 2022). Na pomezí s Libínským Předšumavím byla hruštička zelenokvětá potvrzena v okolí samoty Vitěšovický statek (Vydrová 2011 in NDOP 2022). Na Vyšebrodsku byl druh objeven v borovém lese nedaleko Studánek (not. R. Paulič et D. Půbal 2008). Z bavorské i rakouské strany Šumavy jsou známy pouze staré literární údaje a v současné době je zde druh považován za vyhynulý nebo nezvěstný. Hruštička zelenokvětá dnes patří jednoznačně mezi nejohroženější zástupce rodu Pyrola. Částečnou příčinou jsou lesnické zásahy a postupující sukcesní změny na lokalitách. Druh je konkurenčně velmi slabý a zapojování vegetace na otevřených místech obtížně snáší. Očividný trend ústupu lze doložit vývojem stavu výše uvedených populací na Vimpersku. Ze všech relativně nedávno objevených lokalit, existující v současné době pouze vymírající populace v údolí Pravětínského potoka a v obou borových lesích u Buku. Aktuální situace populací na Chvalšinsku a Vyšebrodsku není známa. Lokalita „Na Vršcích“ u Pravětína (ověřená ještě v roce 2013), představovala výškové maximum druhu pro celou ČR.

common.action.edit

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.