Pinguicula vulgaris – tučnice obecná

Víceméně circumboreální druh s hlavním rozšířením v Evropě a Severní Americe. Ve střední Evropě je dosti lokální a vázaný převážně na hory. Na Šumavě se tučnice vyskytovala v řadě oblastí roztroušeně, místy až hojně. Nejhojněji rostla v Královském hvozdu na Šumavských pláních, naopak směrem k jihovýchodu frekvence jejího výskytu klesá (Skalický & Kirschnerová 1993). Téměř chybí ve Vltavském luhu a v západní části vojenského újezdu Boletice a rovněž na rakouské straně Šumavy je poměrně vzácná. Tučnice obecná se vyskytuje na prameništích, provází zejména místa s nezapojenou vegetací cévnatých rostlin a s mírnými disturbancemi, dosti často roste také na rašelinných loukách. V minulosti jí vyhovovaly mělké příkopy povrchového odvodnění. Je konkurenčně velmi slabá a v důsledku sukcese a zarůstání lokalit v posledních letech velmi silně ustupuje. K obnově populací pomáhají cílené zásahy s narušením půdy a odstraněním drnu, protože se dokáže velmi efektivně šířit přezimujícími pupeny při jarním tání. Přes výrazný ústup je však Šumava stále jednou z oblastí nejhojnějšího současného výskytu druhu ve střední Evropě. Zejména v oblasti Šumavských plání existuje stále mnoho desítek lokalit, které snad poskytují záruku přežití druhu na Šumavě.