období záznamů: 1833–2024
Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy
Červený seznam Šumavy: LC
Puchýřník křehký je jedním z nejrozšířenějších druhů kapradin na světě vůbec. Těžiště jeho subkosmopolitního rozšíření je na severní polokouli, ale disjunktivně se vyskytuje i na jižní polokouli. Ve střední Evropě se vyskytuje více ploidií (4x, 5x, 6x, 8x), které nemají jednoznačné geografické rozložení a často se vyskytují na společných lokalitách (Hanušová et al. 2019). Jeho typickým stanovištěm jsou skalní štěrbiny. Roste na stinných bazických, ale i kyselých skalách, vzácně na starých pařezech nebo ve stržích podél potoků. Výjimkou však nejsou ani výskyty na sekundárních stanovištích, jako jsou staré zdi budov, pilíře mostů, zářezy komunikací apod. Na Šumavě se puchýřník křehký vyskytuje roztroušeně až vzácně. Roztroušeně roste v nižších polohách zejména v regionech s výskytem skalních biotopů, zejména v sz. části území. Ve vyšších polohách je spíše vzácný, avšak dosahuje až vrcholových skal Velkého Javoru. Na Šumavských pláních se vyskytuje roztroušeně až vzácně především na sekundárních stanovištích (starých zdech). Výjimku tvoří historický údaj ze sz. svahu hory Poledník (Procházka 1965). Spíše vzácný je také v jv. části Šumavy v Trojmezenské a Svatotomášské hornatině. Až na jediný výskyt v Želnavě (na zdi hřbitova) chybí v Hornovltavské kotlině, kde schází vhodná stanoviště. Ze zájmového území jsou známy především tetraploidní cytotypy a to jak na primárních stanovištích (Lipka, Včelná p. Boubínem, Žlíbský vrch u Horní Vltavice), tak sekundárních stanovištích (Vimperk, Kvilda, Antýgl). Hexaploidní cytotyp byl zaznamenán pouze v jediném případě na staré zdi při jz. okraji Vimperka (Hanušová et al. 2019).
Nejvyšší výskyt: 1430 m n. m.