Carex pulicaris – ostřice blešní

Evropský druh s výraznou subatlantickou tendencí, areál se táhne od Islandu a Skandinávie po severní Španělsko, na východ zasahuje nejdále na Slovensko. V ČR se vyskytuje především ve středních polohách jižní poloviny Čech a na Českomoravské vrchovině, téměř chybí v teplých nížinách (Grulich & Řepka in Kaplan et al. 2015). V Bavorsku má ostřice blešní centrum svého výskytu v Alpách, v jejich podhůří a v německém Mittelgebirge. Na Šumavě vyznívá v nižších polohách pohoří, roztroušeně vystupuje do nadmořské výšky kolem 1000 m (např. v okolí Knížecích Plání); historicky mnohem větší koncentrace lokalit byla v podhůří na české i bavorské straně. Z hornorakouské strany existuje údaj od obce Freundorf. Stanovištěm ostřice blešní jsou rašelinné, slatinné a bezkolencové louky, zejména porosty s převládajícími nízkými ostřicemi. Jako konkurenčně slabý druh je citlivý na zásahy do vodního režimu (odvodnění, ale i přemokření) i na zvýšenou dostupnost živin – v takových případech ustupuje vzrůstnějším druhům.