Nastavení mapy

Vrstvy

období záznamů: 1810–2022

před rokem 0

Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy

Carex limosa – ostřice bažinná, ostřice mokřadní

Červený seznam Šumavy: VU [B2b(iii)c(iv)]

Ostřice s cirkumboreálním areálem. V Evropě roste zejména v severní části, na jihu vyznívá v Pyrenejích, Alpách a v horách Balkánského poloostrova. V Asii je souvisle rozšířena přes Sibiř až na Dálný východ a do Japonska, také na severu Turecka a na Kavkaze. V Severní Americe roste od Aljašky po Newfoundland. Ve střední Evropě má charakter glaciálního až raně postglaciálního reliktu a provází především horské oblasti, v nížinách se vyskytuje velmi ojediněle. Na severu Šumavy je vzácný: roste v masivu Javoru, u Čertova jezera byl zjištěn v roce 1883, izolované lokality leží u Kepelského Zhůří. Centrum výskytu má na Modravských slatích, kde patří k velmi typickým druhům, zasahuje až na Jezerní slať u Kvildy, do okolí Knížecích Plání až do prostoru Horních Světlých Hor. Otázkou je výskyt v bližším okolí Borových Lad, odkud pochází jen jediná široce lokalizovaná herbářová položka z roku 1895, jinak jen nedoložené literární nebo databázové údaje. V této části Šumavy roste i na slatích přiléhajících k státní hranici na bavorské straně, také byla zaznamenána u Roklanského jezera, na Markfilz u Sankt Oswald. V jižní části pohoří roste roztroušeně v Hornovltavské kotlině od Splavského rašeliniště až po Záhvozdí, a dále v okolí Kyselova. V masivu Plechého se vyskytuje i na izolované lokalitě na Rakouské louce a na hornorakouské straně na Zwieselwiesen (G. Kleesadl in Zobodat 2021). Nejčastěji roste ve šlencích na vrchovištích, řidčeji na přechodových rašeliništích, vždy na hlubších vrstvách organického substrátu v dystrofním nebo oligotrofním prostředí a kyselým pH, na místech trvale ovlivněných vysokou hladinou vody.

common.action.edit

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.