Nastavení mapy

Vrstvy

období záznamů: 1800–2024

před rokem 0

Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy

Rubus saxatilis – ostružiník skalní

Červený seznam Šumavy: EN [B1b(iii)+B2b(iii)]

Ostružiník skalní je boreomontanní druh s centrem výskytu v severní polovině Euroasie a ve vyšších pohořích jižní poloviny Evropy. Na Šumavě se vyskytuje jen na české straně pohoří. V Bavorsku chybí a nejbližší lokality jsou známé až z úpatí Šumavy u Dunaje v oblasti zvané Donaurandbruch. V Horním Rakousku je rozšíření podobné, nejbližší a ojedinělá lokalita leží severně od obce Reichenthal (ZOBODAT). Na české Šumavě roste převážně v okrajových níže položených oblastech. Nejvíce lokalit je známo v jihovýchodní části sledovaného území především ve VVP Boletice ve Chvalšinském Předšumaví, kde přibližně mezi kótami Pražačka, Závora, Červený kopeček a Otavice, u bývalé osady Maňávka a u Hodňova bylo zaznamenáno kolem 20 lokalit (Zázvorka in Kaplan et al. 2018, Wild et al. 2019). Více záznamů je také známo z navazujících fytochorionů, především z Českokrumlovského Předšumaví od Černé v Pošumaví, Květušína a Muckova, a z Hornovltavské kotliny od Nové Pece, Houžné (Zázvorka in Kaplan et al. 2018), Chlumu u Volar, Račína (Petřický vrch) a Zadní Zvonkové (Procházka & Štech 2002). V sousední Želnavské hornatině se vyskytuje pouze ojediněle u Želnavy a u bývalých Starých Hutí u Hodňova (Zázvorka in Kaplan et al. 2018) a podobně vzácný je i v Libínském Předšumaví, kde roste u Markova u Tisovky. V Boubínsko-stožecké hornatině existuje několik záznamů mezi Lipkou a Vimperkem, u Kubovy Hutě a u Milešic (Zázvorka in Kaplan et al. 2018, Moravec 1956 in Vratička, Ekrt in Wild et al. 2019). V severozápadní části Šumavy je druh vzácný, udávaný pouze od Karliny Pily na okraji Královského hvozdu (Boublík in Wild et al. 2019), od Svojše, Rejštejna a Kašperských hor v Horním Pootaví a z vrchu Sedlo u Humpolce na Javorníku (Zázvorka in Kaplan et al. 2018). Nejčastěji roste ve světlých listnatých nebo smíšených lesích, v křovinách, především lískových, v lesních lemech a podél lesních cest na mírně kyselých až alkalických půdách.

Edituj

Nejvyšší výskyt: 950 m n. m.

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.