období záznamů: 1850–2024
Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy
Červený seznam Šumavy: CR [B2ab(iii+v)]
Alopolyploidní taxon, na jehož vzniku se podílely druhy z okruhů D. maculata a D. incarnata (Nordström & Hedrén 2009). Obdobná rodičovská kombinace dala vzniknout také řadě dalších alopolyploidních taxonů, jejichž rozlišování je proto obtížné (Hedrén et al. 2001). Na základě (nejen) genetické podobnosti bývá prstnatec Traunsteinerův pravý často (a patrně oprávněně) spojován s D. lapponica a D. russowii (viz Hedrén et al. 2001, Nordström & Hedrén 2008), jež byly popsány ze severní Evropy. Naproti tomu v úzkém taxonomickém pojetí (Delforge 2006) lze prstnatec Traunsteinerův považovat za druh s alpským a perialpským areálem, který zahrnuje i Šumavu. Zde je ovšem znám pouze z rašeliniště Klosterfilz u obce Sankt Oswald-Reidelhütte a Vltavského luhu v okolí Záhvozdí a Želnavy. Těsně za hranicí území Šumavy leží dále lokalita v přírodní rezervaci Na Volešku u Strašína; rostliny na tomto nalezišti ale morfologicky odpovídají spíše D. lapponica (resp. D. traunsteineri subsp. lapponica) než D. traunsteineri s. str. Daleko hojnější je prstantec Traunsteinerův v předhůří bavorských Alp. Naopak v České republice existuje mimo Šumavu již pouze jediná recentní lokalita druhu, a sice Kaproun u Kunžaku (Kaplan et al. 2017). Prstnatec Traunsteinerův roste na rašelinných loukách a přechodových rašeliništích, nevyhýbá se ani minerálně bohatším půdám. Je ohrožen především degradací biotopů, pokračující sukcesí dřevin a zánikem lokalit. Početně slabé šumavské populace mohou být potenciálně ohroženy též hybridizací s D. fuchsii.