období záznamů: 1824–2024
Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy
Červený seznam Šumavy: CR [B2ab(iii+iv)]
Rozsáhlý areál prstnatce pleťového zahrnuje temperátně-boreální oblasti Eurasie (Eccarius 2016). Jeho výskyt však není rovnoměrný. Poměrně hojný je v Alpách, roztroušeně se vyskytuje v nížinných oblastech bavorského i rakouského Podunají, dříve byl relativně hojný též v Polabí (cf. Reinhard et al. 1991, Kaplan et al. 2017, AHO Bayern). Na Šumavě, která leží mezi těmito arelami, byl však prstnatec pleťový vždy velmi vzácný. Recentně je znám pouze z Kyselova, odkud jej poprvé uvádí Procházka (1998), a teprve v roce 2016 byl nalezen ojedinělý výskyt v mokřině u lesní cesty u obce Květušín vzdušnou čarou vzdálený od kyselovské populace asi 12 km (Štechová in Štech et al. 2021). Prstnatec pleťový roste na Šumavě nejen v rašelinných biotopech, ale též na ruderalizovaných plochách. Původně byl pozorován především na složišti vápencového štěrku, který zřejmě na lokalitě u Kyselova nejdříve kolonizoval (Procházka 1998). Následně se však dostal i na přilehlou rašelinnou louku, kde roste v současnosti většina kyselovské populace.
Z bavorské strany Šumavy je historický výskyt druhu uváděn bez konkrétních lokalit z kvadrantů 7146b, 7147a a 7148b (AHO Bayern). Po roce 2000 však již nebyl na této straně Šumavy nalezen. Na rakouské straně Šumavy nebyl prstnatec pleťový nikdy nalezen.
Druh je ohrožen zejména změnou podmínek a pokračující sukcesí na neobhospodařovaných částech lokality u Kyselova. Malé populaci na okraji lesní cesty u Květušína hrozí přímá destrukce lokality, zejména v souvislosti s blízkým skladištěm dřeva (např. pojezdem lesní techniky) nebo naopak postupné zarůstání dřevinami v následujících letech.