Spiraea salicifolia – tavolník vrbolistý

Rozšíření druhu na Šumavě je koncentrováno v Hornovltavské kotlině, kde je pravděpodobně výskyt druhu původní (cf. Chán 1999). Poprvé je zde tavolník vrbolistý udáván na sklonku první poloviny 19. století od Horní Plané a Pěkné (Jungbauer 1842) a později byl různými autory postupně zjištěn více méně souvislý výskyt od Volar až po Vyšší Brod (cf. Holub & Skalický 1959, Kolektiv 1995–2000). Kdybychom akceptovali hypotézu o původnosti výskytu tavolníku vrbolistého v Hornovltavské kotlině, pak by bylo možné považovat za původní i některé lokality v přilehlé části Boubínsko-stožecké hornatiny (vlhké louky v nivě Kaplického potoka u Zátoně, okolí Českých Žlebů nebo Strážného – Kučera 1992). Poměrně četné lokality dále k severozápadu (Knížecí Pláně, Kvilda, Antýgl, Srní, Přední Paště, Pustina u Dobré Vody, Nová Hůrka, Starý Brunst atd.) jsou však zcela jistě už jen pozůstatkem někdejších kultur (cf. Chán 1999, Skalický & Kirschnerová 1993). Údaj V. Skalického (Skalický 1993) o výskytu v Královském hvozdu u Hamrů (poblíž soutoku Bílého a Ostrého potoka) se vztahuje na křížence Spiraea ×billardii, který je pěstován a vysazován i do volné přírody (cf. Procházka et al. 2001). Všechny výskyty na bavorské straně Šumavy jsou považovány za synantropní.