Polystichum lonchitis – kapradina hrálovitá

Kapradina hrálovitá roste ostrůvkovitě v horských oblastech severní polokoule, především nad horní hranicí lesa. V Evropě je výskyt omezen zejména na vyšší a spíše bazické oblasti. Ve středních a nižších polohách roste na skalách nebo na zdech s vápenitou maltou. Lokality na druhotných stanovištích mají zpravidla přechodný charakter. Na Šumavě se jedná o vzácný druh, který byl zaznamenán jak na skalách, tak na sekundárních stanovištích. Historicky je ze Šumavy udáváno asi pět lokalit, dnes nezvěstných. Avšak na dalších zhruba pěti lokalitách byl recentní výskyt v současnosti potvrzen. Z Královského hvozdu je známo několik historických lokalit: na skalnatém svahu nedaleko křižovatky cest od Černého jezera k Železné Rudě ( Güttler in Rohlena 1929), druhotná lokalita na zídce statku v Hojsově Stráži (Nesvadbová & Sofron 1994; leg. J. Sofron 1979, PL). Na bavorské straně Šumavy zaznamenal kdysi jeden trs G. Priehäußer na Javoru ("Arber", Süssenguth 1993] sussenguth1934}). Jediný recentní údaj z bavorské části Šumavy pochází od H. Kienera a K. Englmaiera z údolí Grosse Deffernik ([Horn & Diewald 2005). V centrální části Šumavy v oblasti Šumavských plání byla zaznamenána 1 rostlina na rulové skalce asi 1 km od Březníku při cestě na Modravu (Vondrák in Procházka & Kovaříková 1999) a historicky ve zděném silničním příkopu u Nového Světa (Purkyně 1881, PR). Recentní výskyt na Šumavských Pláních byl zjištěn nedaleko zaniklé obce Hůrka při okraji lesní cesty k jezeru Laka (1 rostlina, Štech 2015, CBFS) a u Prášilského potoka jižně od Prášil (1 rostlina, Štech & Lepší M. 2021, CB). V jv. části Šumavy je P. lonchitis známa v Hornovltavské kotlině, kde bylo nalezeno asi pět rostlin v bývalém vápencovém lomu u zaniklé osady Kyselov na SV úpatí Sovího vrchu (Majer et al. in Procházka & Kovaříková 1999). Nedaleko Černé v Pošumaví je historicky známa lokalita v zaniklé obci Hubenov při cestě k Muckovu (F. Milner 1948, PRC) již za hranicí vymezeného území. Z masivu Smrčiny bylo recentně zaznamenáno asi deset rostlin ve zdivu rozvalin chalupy nedaleko Nové Pece (Boublík & Douda in Hadinec et al. 2004).

Lokalita „Černý Kámen“, kterou z horské Šumavy udává Šourková (Šourková in Hejný & Slavík 1988: 273) je odtud udávána omylem, protože herbářový doklad S. Trapla (Trapl 1923, PRC) nebyl sebrán na Šumavě, nýbrž ve Velké Fatře (Procházka & Kovaříková 1999).