Nastavení mapy

Vrstvy

období záznamů: 1814–2024

před rokem 0

Legenda:
ověřené záznamy
neověřené záznamy
nejisté záznamy

Ophioglossum vulgatum – hadí jazyk obecný

Červený seznam Šumavy: EN [C2a(i)]

Hadí jazyk obecný se vyskytuje ostrůvkovitě na celé severní polokouli zejména v Evropě a východní části Severní Ameriky. V Evropě se vyskytuje roztroušeně po celém území kromě východní části a nejsevernějších a nejjižnějších partií. Jedná se o průvodce podmáčených, často slatinných luk na minerálně spíše bohatších půdách. Rozšíření hadího jazyku obecného je zpravidla vázáno na území slatin a bazických podkladů, které se na Šumavě téměř nevyskytují, a proto na Šumavu zasahuje pouze okrajově a je zde velmi vzácný (Ekrt in Kaplan et al. 2017). Jedná se však také o druh velice nenápadný, který může být často přehlížen. Nejstarší údaj ze Šumavy pochází z Hornovltavské kotliny od Horní Plané z luk u Huťského Dvora (W. Hirsch 1937 OH). Výskyt na této lokalitě však nebyl později již nikým ověřen a zřejmě zanikl. Další výskyty hadího jazyku obecného na Šumavě jsou recentní. Na severním okraji Svatotomášské hornatiny na dně bývalého vápencového lomu je známa lokalita s nevelkým počtem jedinců na severovýchodním úpatí Sovího vrchu u zaniklé obce Kyselov (Pavlíčko in Procházka 1998). V Boubínsko-stožecké hornatině na vrcholovém hřebeni kopce Spáleniště u Českých Žlebů se nachází v současnosti nejpočetnější lokalita druhu na Šumavě vůbec, čítající minimálně několik stovek až tisíc exemplářů (Ekrt & Půbal 2008). Hadí jazyk obecný zde netypicky roste v podrostu jistě vysazeného jasanového porostu. Podrost však má přirozený charakter blízký vlhkým horským klenovým bučinám (Ekrt 2008). Na sz. okraji Šumavských plání roste také početná populace na bývalé střelnici v místě zaniklé obce Zhůří nedaleko Nové Hůrky (Ekrt & Půbal 2008). Hadí jazyk obecný zde roste v druhově bohatém porostu květnatých smilkových trávníků společně s dalšími zástupci čeledi hadilkovitých Botrychium lunaria, B. matricariifolium na několika mikrolokalitách. Výskyt druhu je zde zřejmě podmíněn přítomností vápencového štěrku, který byl v minulosti na střelnici využíván pro zpevňování cest. V současné době na některých šumavských lokalitách druh ohrožený není (Spáleniště), na některých je naopak jeho výskyt značně ohrožen vzrůstajícím zástinem a sukcesí dřevin (Kyselov). Na lokalitě u Zhůří nechala Správa NP Šumava část náletových dřevin v nedávné době vykácet a místa s hadím jazykem jsou vhodně pasena skotem, aby byly blokovány sukcesní změny nepříznivé pro výskyt druhu.

Edituj

Nejvyšší výskyt: 930 m n. m.

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.