Dactylorhiza sambucina – prstnatec bezový

Souvislý areál prstnatce bezového zahrnuje jižní polovinu Evropy, jeho hranice prochází středním Německem a jižním Polskem. Nejsevernější výskyty jsou známé z jihu Švédska a Finska (Eccarius 2016). Od ostatních středoevropských prstnatců se odlišuje vazbou na mezická až téměř suchá stanoviště. Nejčastěji roste ve smilkových trávnících, na extenzivně obhospodařovaných loukách a pastvinách, vzácně též v křovinách a světlých lesích. Častý zánik či degradace biotopů prstnatce bezového patrně zapříčinil také značný úbytek jeho populací zhruba od poloviny 20. století. Nejvíce lokalit se zachovalo na české straně Šumavy, kde tento druh dosud roste v okolí Řetenic, Úbislavi, u osady Arnoštka, na více místech v okolí Včelné pod Boubínem, v Krejčovicích a u bývalého Huťského Dvora. V Rakousku se druh vyskytuje na několika lokalitách severně od obce Klaffer am Hochficht (Englender 2012). V Bavorsku je častější v šumavském předhůří (AHO Bayern).