Salix myrsinifolia – Schwarzwerdende Weide

Větší keř nebo malý strom, jeden z nejvzácnějších druhů vrb na Šumavě. Hlavní část areálu má v severní Evropě a v Alpách, ve střední Evropě se dále vyskytuje vzácně v horách nebo na rašeliništích. Výskyt na Šumavě zřejmě souvisí s výskytem v Alpách, odkud se tento druh mohl na Šumavu rozšířit pomocí lehkých semen. Na Šumavě je známo sedm lokalit, převážně na rašelinných loukách a prameništích (Lepší et al. 2018). Na české straně jsou to dvě lokality u obce Keply (u bývalého Zhůří a mokřady severně od Hadího vrchu), u Knížecí plání (2 blízká místa), na okraji Chalupské slati u Borových Lad, u bývalé obce Slavkovice u Černé v Pošumaví. Další lokalitu známou ze 70. let 20. století u Zadní Zvonkové se podařilo ověřit až v roce 2021 (Štech et al. 2022). V Bavorsku roste tato vrba v pramenné oblasti řeky Große Ohe pod Racheldiensthütte severně od obce Guglöd (Procházka et al. 2001). Na všech těchto lokalitách se vyskytuje pouze jeden nebo několik málo exemplářů, někdy poměrně starých a ve špatném stavu a části lokalit tak hrozí zánik. Vrba černající je také někdy vysazována (v poslední době zejména kultivar ‘Cotinifolia‘ s nápadně okrouhlými listy), např. u parkoviště k návštěvnickému centru „Haus zur Wildnis“ u obci Ludwigsthal. Z rakouské části Šumavy existuje jediný nepřesně lokalizovaný údaj (mapovací čtverec 7450/2, tj. území v okolí obce St. Stefan–Afiesl), není ale známo, zda jde o původní nebo pěstované rostliny (Procházka et al. 2001).