Crataegus ×macrocarpa – Großfrüchtiger Weißdorn

Jménem hloh velkoplodý jsou označovány intermediární morfotypy vzniklé hybridizací mezi h. obecným (C. laevigata) a h. křivokališným (C. rhipidophylla). Areál tohoto hybridogenního taxonu není přesně znám. Údaje o jeho rozšíření pocházejí ze střední Evropy, na západ zasahuje do Belgie a severní Francie, na sever do jižní Skandinávie, na jih po Švýcarsko a severní Itálii a na východ po Slovensko (Holub 1992). Na Šumavě se vyskytuje podobně jako většina ostatních hlohů vzácně v okrajových nejníže položených partiích. Společně s h. jednosemenným (C. monogyna) představují nejhojnější zástupce hlohů na Šumavě. Roste v křovinatých okrajích lesů, remízů, luk, pastvin a cest a místy zarůstá opuštěné kulturní bezlesí. Z bavorské části vymezeného území existuje pouze několik blíže nespecifikovaných záznamů z poloviny 20. století (BIB 2021), zatímco z Rakouska existují nedávné údaje od sídel Lichtenberg, Hintenberg, Diendorf, Schönegg, Weigetschlag (ZOBODAT 2021). Vzhledem k možným determinačním omylům jsou z české strany pohoří níže uvedeny pouze údaje, které byly ověřeny stanovením tetraploidního stupně průtokovým cytometrem nebo byly dokladovány herbářovou položkou. Takové záznamy byly pořízeny u Hořejšího Těšova na Plánickém hřebeni, u Kašperských Hor v Horním Pootaví, u Tejmlova na Javorníku, u osady Škarez v Prachatickém Předšumaví, u Albrechtovic v Libínském Předšumaví, v okolí Květušína ve Chvalšinském a Českokrumlovském Předšumaví a u Pasečné ve Svatotomášské hornatině (leg. M. Lepší et J. Velebil 2021 CB). Vzácně byly v území detekovány triploidní rostliny morfologicky blízké převažujícímu tetraploidnímu cytotypu, které jsou zřejmě produktem lokální hybridizace mezi diploidními a tetraploidními taxony. Tetraploidní cytotyp zde označovaný jménem C. ×macrocarpa vykazuje na Šumavě malou morfologickou variabilitu, což nasvědčuje apomiktickému rozmnožování.