Epipactis atrorubens – kruštík tmavočervený

Ve sledovaném území je nutné rozlišovat původní výskyt kruštíku tmavočerveného od druhotných lokalit, vzniklých zavlečením s vápencovým štěrkem z Předšumaví. Původní výskyt druhu je vázán pouze na vápence, které zasahují do okrajových poloh především jihovýchodní Šumavy. Byl zaznamenán v okolí někdejších vápencových lomů u Studence a na malé vápencové vložce na úpatí Sovího vrchu u Kyselova (Pavlíčko in Kolektiv 1995–2000, Procházka 1998), u Černé v Pošumaví a Slavkovic (Holub & Skalický 1959), u Bližné (Kučera 1992) nebo ve VÚ Boletice u nádrže Loutka – Nesvadbová (2010). V bavorské ani rakouské části nebyl původní výskyt druhu zaznamenán.

Rovněž druhotné lokality jsou s jedinou výjimkou známy pouze z české strany Šumavy. Na Plánickém hřebeni roste nedaleko Gubrova Dvorce u Hamrů na Šumavě – (Řepka et Lustyk 1998, Kotilínek 2019 in Pladias 2022), Četné lokality byly zjištěny na Šumavských plání u Javoří Pily a Březníku (Procházka 1990, Janáková et Lepší 2021 in Pladias 2022), Tříjezerní slati (Koutecký, Janáková, Lepší, Kotilínek 2020 in Pladias 2022), Tetřevské slati (Kaplan 2010 in Hadinec et Lustyk 2011), dále v okolí Nové Hůrky (Skalický 1995), u Prášily (Nesvadbová et Sofron 1998), při cestě k Turnerově chatě (Půbal 2018 in NDOP 2022). Druh byl v minulosti zjištěn i na Javorníku u Pustého Hrádku (Štěpán et Štěpánová 1964), v Boubínsko-stožecké hornatině v Pravětínském údolí u Vimperka (Vondrka 2017 in NDOP 2022) a na Žlíbském vrchu (Pavlíčko 2021 in NDOP 2022) a v Trojmezenské hornatině při Schwarzenberském plavebním kanálu u Nové Pece (Řepka et Lustyk 1998) a na nouzovém nocovišti Pod Plešným jezerem (Kuneš 2017 nepubl.) Na Bavorské straně pohoří byl kruštík tmavočervený zaznamenán pouze u obce Regenshütte na železničním náspu (Diewald 2001). Zajímavostí je, že druhotná lokalita při Roklanské cestě u Březníku v současnosti představuje nejvýše položenou lokalitu druhu v České republice.