Centaurea montana – chrpa horská

Druh s centrem rozšíření v Alpách, zasahuje i do balkánských pohoří, Pyrenejí, a pohoří ležících severně od Alp až po Ardeny a Harz. Za původní je považován i výskyt v předhůří Šumavy na německé straně severně a východně od Pasova, v Rakousku a na české straně v okolí Vyššího Brodu, odkud zasahuje říčními údolími dále k severu. Na vlastní Šumavě jsou pravděpodobně původní lokality v jižní části navazující na výskyt v předhůří, a to v okolí Frymburka, Černé v Pošumaví a Horní Plané, nejvíce k severozápadu leží lokalita na vrchu Hrad u Želnavy (Koutecký in Kaplan et al. 2018). Chrpa horská zde roste zejména ve světlých lesích a křovinách na mírně vlhkých a živinami bohatých místech, jako jsou břehy vodních toků, suťové lesy (včetně pozměněných, např. s výsadbami borovice lesní), světlé lesní okraje, lískové křoviny. Chrpa horská je také běžně pěstována jako okrasná rostlina na zahradách a hřbitovech a občas zplaňuje (okraje lesů a toků v blízkosti sídel, lesní cesty, místa ukládání zahradního odpadu) – tohoto původu jsou všechny lokality v centrální a severozápadní části Šumavy, ale i některé lokality v jižní části. Původní výskyt druhu je ohrožen destrukcí lokalit (terénní úpravy, převod lesů na smrkové monokultury, apod.).